Rodinné focení při západu slunce

V pondělí cestou do práce jsem si říkal, jestli je to vůbec možný? Že už je to zase tady, zase ta červená maková nádhera. To musíme vyfotit, naplánovat nějaké rodinné focení za každou cenu. Nenechal jsem nic náhodě, udělal akci na facebooku a ozvalo se lidí, až jsem se divil. Vzali jsme to hezky z gruntu. Jedna z prvních kdo se ozval byla Terka.

Poznali jsme se díky jejich zájmu o focení svatebního dne. Je to už nějaký ten pátek, ale takové dny si člověk pamatuje dlouho, možná navždy. Fotil jsem přípravy, přejížděl na obřad a pak ještě jednou na hostinu, byl jsem s nimi celý den a stálo to opravdu za to. Vzniklo asi 400 fotek a dovolím si říct, že každá byla jiná.

Na makové focení jsem se díky téhle zkušenosti moc těšil. Oni dva jsou báječná dvojice a navíc jsem se mohl dozvědět novinky o jejich novém rodinném hnízdě, podělit se o zkušenosti ze stavby, zase se vidět. No prostě paráda.

Jak probíhalo rodinné focení při západu slunce?

Na focení jsme se sešli kolem 19 hodiny odpolední, sluníčko pomalu ale jistě padalo k obzoru a čas pak jako by hodinu vynechal. Bylo neustále co řešit, úsměvy, diskuze, pohodová atmosféra. Až jsem si říkal, že celé focení jde úplně samo. Když se k sobě lidé mají, opadne ostych před objektivem a vše je tak nějak přirozené. Není divu, že jsme postupně z máku přešly pod stromy a zase zpět.

Chvíli fotili společné fotky, chvíli jen Terku a ve výsledku utekla hodina jako 5 minut. Fotky jsem upravil za 2 týdny, poslal na tiskárnu. Až budou hotové, ještě je hezky zabalím do prima krabičky kterou mám z fleru a bude to krása.

Pokud byste taky chtěli společně něco nafotit, není nic jednoduššího než mi napsat zprávu.

Díky za prima podvečer, rád jsem vás zase viděl.