Vyberte stránku

Když už byly pasy hotové, přišel čas na ztracené bědnění. Objednaly se palety, které přivezly ze stavebnin a následně díky dobré průjezdnosti rozvezly kolem základové desky. To se ukázalo jako dobrý tip, protože kostka ztracáku váží 30 kilo a těch palet je na dvě řady opravdu hodně. Ve chvilkách volna jsem si po práci roznosil jednotlivé kostičky okolo vylitých základových pasů tak, aby si je mohli zedníci brát rovnou do ruky a usazovat do malty. Bylo sice zrovna léto a sousedi se rozjížděli na koupaliště, ale dal jsem to, vše roznošeno a můžeme zakládat.

Domluva se zedníkama byla jasná, založej první řadu a až přijedu z práce, nasázím tam vodorovně roxory a na ně pak hned druhou řadu. Co ale čert nechtěl, pasy byly vylité tak rovně, že kluci zvládli založit první řadu po celém obvodu za dopoledne a tak se rozhodli mně překvapit a roxory společně druhou řadou usadili na místo hned odpoledne. No nebudu nikomu lhát, už když jsem přijel byl jsem spocenej jen při představě, že budu muset udělat druhou řadu sám. Takže když jsem viděl druhou řadu hotovou, jen jsem nakoukl dovnitř, zda je proloženo roxorem, bylo. Uf, díky kluci!

Tak teď už jen objednat pumpu, vylejeteme dvě řady a vrhneme se na rozvoz hlíny a přípravu kanalizace a elektriky. Hlínu z výkopu nám bagrista nechal uvnitř desky, takže vymyslíme nějakej přejezd, pozveme bagr a bude dobře. Ale o tom zase příště…