Vyberte stránku

Jelikož jsme se v prosinci stali hrdými majiteli pozemku o velikosti 869 metrů čtverečních, bylo na čase vrhnout se na projekt. Doma nám začlo přibývat různých katalogů, reklamních letáků atd. V prohlížeči se objevila záložka se stavbami na klíč a různými dalšími nabídkami a také jsme se vydali na první stavební veletrh v PVA Praha Letňany.

V téhle fázi máte defakto dvě možnosti. Tou první je najít projektanta-architekta a nechat si zhotovit kompletní projektovou dokumentaci na míru. Nutno podotnknout, že tahle cesta je cenově defakto bez omezení. Známe lidi, kteří odcházeli s dokumentací za 120 tisíc ale jsou i tací, kterým se povedlo jen za projektovou dokumentaci rodinného domu atakovat půl milionovou částku. Druhá možnost je sehnat projekt na klíč a s malou nebo žádnou úpravou ho vzít za svůj. Cena takového řešení je 20-30 tisíc Kč. Velké množství firem Vám dnes nabídne projekt dokonce se slevou pokud si od nich následně necháte dům postavit.

Naše řešení bylo takové mezi. Měli jsme celkem jasnou představu o tom, jak by měl náš patrový dům vypadat a teprve až po několika měsících hledání projektu se správnou dispozicí jsme objevili jeden, který ovšem firma nabízela k prodeji jen za předpokladu, že si od nich necháme dům postavit. My jsme ale chtěli stavět částěčně svépomoci a tak jsme použili pouze hrubé dispozice, ze kterých nám projektantka vyhotovila náš projekt na míru.

Z čeho stavět?

Z čeho budeme stavět byla první otázka, na kterou jsme narazili. Pochopitelně. Navšívili jsme několik dřevostaveb a jelikož jsme chtěli patrový dům, tak dřevo byl první materiál který jsme zavrhli. V patrové dřevostavbě bylo až příliž mnoho přenášených zvuků a v přízemí byl slyšet defakto každý krok z patra. Jelikož stavba měla probíhat svépomoci, tak jsme další výber zúžili na cihlu nebo Ytong. Pro cihlu hrála jednoznačně cena, protože dům jsme mohli stavět z 25cm cihly, nebo 30cm Ytongu. Chtěl jsem již od začátku dům zateplit a nejekonomičtější řešení je co nejméně cihly a co nejvíce EPS. Vzhledem k možnostem a jednoduchosti práce, jsme se nakonec rozhodli pro Ytong. Měl jsem zkušenost s několika stavbami a práce s Ytongem mi přišla velmi dobrá. Vše se nechá naměřit, pilkou uříznout, přilepit lepidlem a s velikosti 50cm jde práce celkem od ruky.  Nakonec jsme neodolali ceně a stavěli z porfixu, za 85 Kč kostka.

Připravit projekt jako takový nakonec trvalo 11 měsíců, hlavně z důvodů horší komunikace s projektantkou. Měli jsme například navrženou konstrukci střechy, kde ve štítě byl trám který spojoval krokve. Ten já jsem nechtěl z pohledové strany na domě, ale projektantka trvala na tom, že je to jinak neřešitelné. Spojil jsem se se známým architektem, který neviděl důvod proč nepoužít klasickou vazbu na pozednice. Toto řešení jsme následně zadali projektantce ke zhotovení a najednou to šlo. Stejně tak jsem nechtěl topení v garáži, ale projektantka trvala na tom, že jinak nevyjde energetický štítek. Nesmysl.  Zateplení a další body z celého projektu jsme museli projit bod po bodu. Jinými slovy, je potřeba si uvědomit, že projektant je tu od toho aby vypracoval dokumentaci, ale technická řešení musíte konzultovat s architektem. Je tedy velmi důležité něco o stavbě vědět a nenechat si namluvit že něco nelze , nebo že 40cm cihla už se nemusí zateplovat. Ve výsledku jsme byli rádi, že vypracování projektové dokumentace trvalo tak dlouho, protože jsme byli schopni vyřešit sebemenší detaily jako kudy se budeme po domě nejvíce pohybovat, jaké budou nejlepší dispozice, vliv světových stran, zasklení, zateplení, vytápění, materiály atd . . . není toho málo.

Topení

Otázka topení je jako nekonečný příběh. Každý si tím musí projít a pokud má velké štěstí, zjistí na konci téhle cesty, že v jednoduchosti je síla. Nebo alespoň tak jsem skončil já. Přes všechny možnosti a kombinace kotlů, krbů, výměníků, nádrží, čerpadel a odporových drátů jsem došel k rozhodnutí, že topení bude podlahové v celém domě, protože pro podlahovku nepotřebujete odhřívat vodu na tak vysokou teplotu a zároveň Vám to dává možnost kdykoli v budoucnu změnit zdroj tepla. Ideální pro podlahovku je tepelné čerpadlo právě z důvodu nepotřeby vysoké teploty, nicméně ekonomicky pro dům 160m užitné plochy s tepelnou ztrátou 4,5kw je tepelné čerpadlo s akumulační nádrží v pořizovací ceně 400 tisíc jaksi mimo mísu. Do budoucna pokud se sníží pořizovací cena, tak asi ano, aktuálně bude podlahovka napojená na elektrokotel. Požadovaný výkon kotle dle energetického štítku je 7kw.

Zateplení

Nechci polemizovat nad tím co je a co není dobré. Po nastudování všech možností, mi jako nejlepší řešení pro naše využití přišla volba co nejnižší tloušťky zdiva a co nejvyšší tloušťku EPS. Ze statiky vyšlo že 30cm Ytong bude bez problémů. Z energetického pohledu pak zateplení 22cm fasádního EPS 70, které jsme z důvodu okení špalety (aby okna nebyla tak utopená) změnily na GreyWall EPS s přídavky grafitu, který má o 20% vyšší izolační schopnosti. Takže 18cm GW vychází jako 22cm klasického fasádního EPS. Součinitel prostupu tepla se tak dostane na hodnotu 0,11 což je vzhledem k normovaným 0,3 WmK pro nízkoenergetické domy již blíže ke hranici pasivního standartu. Stěnami domu uniká cca 50% tepla a proto mi přijde rozumné zateplit raději více a na rady typu 5cm je až až, hlavně aby tam něco bylo, jsem moc nedal. Množství zateplení nemá lineární charakter, takže prvních 10cm udělá opravdu moc, dalších 10cm už méně a třetích 10cm už má defakto mizivou návratnost. Jinýmy slovy investujete 50 tisíc do EPS na to, abyste ušetřili 1000kč ročně na nákladech na topení…

Střecha

Na střechu bez velkého rozmýšlení padla klasická betonová taška s dvojitým nátěrem, tuším ze slovenska. Po několika diskuzích s pokrývači byl většinový názor takový, že by si raději koupili tašky za 70 tisíc a za dvacet let nové, než aby dali 150 tisíc za pálenky s glazurou na celý život. Zelené to prý bude za 10 let tak jako tak. Střechu jako takovou jsme snad řešili ze všeho nejméně. Užitné požadavky jsme žádné velké neměli a vzhledově jsme pouze chtěli aby zapadla do okolní zástavby. Solární ohřev vody neplánuji a fotovoltaiku by to v případě potřeby unést mělo.

Stropy

Mám v práci kolegu, který si stropy lil z betonu sám, asi 20% ušetřil, ale je s tím spojený pronájem lešení a značné přípravy a hodně, hodně práce. Naše cesta vedla již od začátku směrem k betonovým panelům. Strop tak se zkušeným panelářem a jeřábem zvládnete postavit za 3 hodiny. Navíc máte jistotu, že to s největší pravděpodobností nespadne nikomu na hlavu.

Dispozice

Tak přesně tohle byla věc, která nám zabrala asi tisíc hodin. Pozemek nebyl moc velký a proto jsme více směřovali k patrovému domu. Snažili jsme se zohlednit světové strany, ulici, zahradu, psy na zahradě, vjezd auta, umístění tepelného čerpadla do budoucna a pak také vše v interiéru. Po několika měsících neúspěšného hledání vzoru na internetu a večerech strávených v katalogu staveb narazila Kačka na návrh domu “Kačenka” a bylo rozhodnuto. Vše pasovalo a co nepasovalo se nechalo jednoduše předělat.

Na doporučení jsme vybrali projektanta a po několika sezeních už bylo plus mínus vše jasné, nicméně dokončení projektové dokumentace nebylo úplně jak se říká “hopem”. Ve zkratce od první k poslední návštěvě uplynulo asi 7 měsíců, málem jsme s projektantem ukončili spolupráci a další doporučení bych já osobně rozhodně nikomu nedal. Ale jak se říká “historie se neptá”, je to za námi, projekt držíme v ruce. Má to navíc jedno velké pozitivum. Když to trvalo delší dobu, mohli jsme si více rozmyslet co kde bude jak řešené a je pravda, že pár změn se ještě stalo.

Když byl projekt na jaře 2017 dokončený, byl čas vrhnout se do víru úředních hodin, front a přepážek…

Čestli jste už jak jsme se rozhodovali mezi rekonstrukcí a novostabou?